Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

3.5.2012 19:00 - 9.6.2012

Ivan Matoušek - Mezi obrazy

Vernisáž ve čtvrtek 3. května od 19h za přítomnosti autora

 

 

 

Výstava od 4.  května do 9. června 2012, otevřená od úterka do soboty od 13h do 18h, ve středu do 20h

Kurátor: Jean-Gaspard Páleníček

Vstup volný

 

Doprovodný program

31. května od 18h - prohlídka výstavy za přítomnosti autora, ku příležitosti zahájení festivalu Art Saint-Germain-des-Prés, www.artsaintgermaindespres.com

4. června od 19h - projekce dokumentárního filmu 13 českých spisovatelů - slovo a dějiny Dominiqua Rabourdina za přítomnosti Ivana Matouška

5. června od 19h30 - čtení z románu Nové lázně a setkání s autorem

Výstavu doprovází katalog.

 

Ivan Matoušek (* 28. července 1948 v Praze)

Spisovatel, výtvarník. Studium chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy dokončil v roce 1971. Do roku 1986 pracoval v Ústavu fyzikální chemie Československé akademie věd, poté ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii. Od roku 2001 byl zaměstnán v továrně Léčiva, odkud v roce 2007 odešel do důchodu.

V samizdatové Edici Expedice publikoval knihu povídek  Mezi obrazy (1980; 2., přepracované vydání s názvem Mezi starými obrazy, Votobia 1999) a novelu Album (1987; 2. vydání Mladá fronta 1991). Dále vydal novely Autobus a Andromeda (Kdo je kdo 1995) a Oslava (Revolver Revue 2009, na rok 2013 chystá nakladatelství Noir sur blanc vydání francouzského překladu Eriky Abrams pod názvem La Célébration) a romány Nové lázně (Mladá fronta 1992, francouzský překlad Eriky Abrams Neufs-les-Bains, Albin Michel, Paris 1994), Ego (Torst 1997), Spas (Triáda 2001) a Adepti (Triáda 2009). Dvě básnické sbírky, Marie (samizdat 1982) a Poezie a serigrafie před koncem 80. let (samizdat 1990), vyšly podruhé jako soubor s názvem Poezie (Triáda 2000).

 

Výstavy

Účast            Otevřený dialog, Vinohradská tržnice, Praha 1989

                        Polymorphie, Martin Gropius Bau, Berlin 1990

                        Obrazy krajinářských inspirací, Mánes, Praha 1995

                        Světlo a kříž, Galerie Ambit, Praha 1996

                        Slovem i obrazem, Vltavín, Praha 2008

Samostatné  Galerie Genesis, Praha 1990

                        Atrium, Praha 1992

 

Poutník zelených vanutí

Ve slovesném díle patří Ivan Matoušek k tomu nejlepšímu v současné české literatuře, ale pouze v okruhu nejbližších přátel je vnímán i jako svébytný výtvarník. To, co vytvořil pomalou a soustavnou prací v malbě i grafice v časovém období dvaceti čtyř let, není nijak v rozporu s knihami, které píše. Jeho výtvarné dílo je světem zcela soběstačným, transformujícím všednost prostřednictvím symbolů a malby do posvátného režimu. Leckdy je přítomno ironizující gesto v groteskním ztvárnění postav nebo zobrazováním idolů na novodobých oltářích. Zmiňované gesto nalezneme například na Oltáři svaté konzumace  a ve ztvárnění Utrpení svatého Šebestiána, kde tohoto „nejkrásnějšího z křesťanských mučedníků“ malíř odívá do spodního prádla a místo šípů umísťuje po stranách detaily svých obrazů. Vznešenému či posvátnému světci (jeho jméno pochází z řeckého slova sebastos) tak přisuzuje bolest v podobě výtvarného díla, které sám stvořil.

Pozoruhodné je navíc i měřítko a nahota mladé ženy (té, jež Šebestiána vyléčila z ran), která obrovského muže z jeho utrpení „vyrušuje“ plaše erotickým dotekem. Ivan Matoušek biblickými aluzemi nijak nešetří. Podivuhodné významy nabízí  už pouhá volba barevnosti. Modrý Kristus na Golgotu se vrací k samotné podstatě mužství a nevědomého ženského protějšku , neboť modrá barva v dějinách výtvarného umění přísluší spíše Panně Marii. Zde se mi vybavuje autorova básnická skladba Marie z roku 1982, kontemplativní halucinační pásmo, v kterém autor promlouvá právě k Madoně:

 

Musel se rozhodnout, o co teď prosit:

Vem si mou lásku a nedej mě smrti!

Náhle v ústech ucítil hořkou chuť samoty

To nemohlo znamenat nic jiného než:

Plním tvé přání!

 

Zelená barva je zase na obrazech často spojována s tématem putování (Rozcestí, Svatý František rozmlouvá s ptáky, Plody samotyPoutník ve světě masek, Strom poznání v zeleném větru, Budoucnost, přítomnost, minulost). Dá se snad dokonce tvrdit, že v zelené barvě jako nepřetržitým vanutím umělec prochází svou duchovní cestu. Rostlinné cáry zeleného větru se na dalším obraze dostávají do lidských končetin, aby nakonec vystoupily z temnoty v Tváři otce. Portrét člověka z nejbližších je sice zvolenou barevností přeludný, ale  zároveň takto promlouvá o důvěrném synovském vztahu. Ivan Matoušek se o mnoho let později rozhodne vztah k otci literárně zpracovat v próze Oslava.

V malířské cestě Ivana Matouška můžeme spatřovat paralelu s dílem ve Francii etablovaného experimentálního básníka Ladislava Nováka, který výtvarný svět obohatil o alchymáže a froasáže. Formálním zpracováním jsou Matouškovým obrazům vzdálené, ne však svým spirituálním směřováním. Novák dospěl k interpretaci přítomnosti božského v labyrintických čárách vzniklých po zmuchlání samotné matérie papíru. Matoušek se prvku náhody zcela vzdává ve prospěch svých vnitřních labyrintů a malby samotné. Možná právě touto volbou získává tvůrce drahocenný čas pro svůj rozhovor s Bohem.

Martin Langer

 

Místo konání:

18 rue Bonaparte
75006 Paříž
Francie

Datum:

Od: 3.5.2012 19:00
Do: 9.6.2012

Organizátor:

České centrum


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala