Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

8.6.2012 19:00 - 10.6.2012

Víkend bez tečky aneb Bašta mezi žabožrouty podruhé.

Druhý ročník memoriálu Jiřího Slavíčka

 

 

 

Druhý víkend v červnu proběhne v Paříži 2. ročník memoriálu bonvivána a novináře Jiřího Slavíčka, jehož nezaměnitelný reportérský projev, v němž se věty rozbíhaly jako trasy pařížského metra a málokdy končily tečkou, mohli posluchači rozhlasu znát ještě z totalitních dob, kdy k nám ze svobodné Francie promlouval pod pseudonymem Adolf Bašta. Ve svobodných dobách se stal pařížským korespondentem Českého rozhlasu, České televize, Lidových novin a mnoha dalších elektronických i tištěných médií, ale to už pod svým původním jménem. Svou pařížskou životní zkušenost, zahájenou vynucenou emigrací z Československa 6. prosince 1968, shrnul Jiří Slavíček v roce 2009 v knižním rozhovoru s Petrou Svobodou pod výstižným názvem Bašta mezi žabožrouty, jejíž obsah po jeho nečekaném skonu v březnu 2011 inspiroval organizátory této netradiční vzpomínky k uspořádání vzpomínkové výpravy po Slavíčkových stopách. Neméně důležitým motivem, proč tradici pietních putování Paříží založit, bylo zjištění, jak mnoho lidí a jak moc mělo Jiřího rádo.

Letošní putování částečně vychází z loňské trasy, neboť některé podniky v souvislosti s Jiřím nelze vynechat. Přesto má trasa poněkud jiné akcenty a doznává určitých změn, protože změna je, jak známo, život. Vítejte tedy na 2. ročníku tohoto ojedinělého putování „městem nad Seinou“, jak Jiří ve svých rozhlasových reportážích rád metropoli Francie označoval.

Na rozdíl od loňska též přidáváme jeden sportovní zážitek, a sice během sobotního – doufejme, že slunečného odpoledne – v římském amfiteátru: turnaj v pétanque…

Těšíme se na vás! 

 

Organizátoři:

Pavlína Koubská (Francie): pavlina.koubska@finances.gouv.fr

Jan Lacina (Česko): jan.lacina@volny.cz (00 420 775 755 140)

Jan Šmíd – iniciátor prvního ročníku je letos z příprav omluven pro velké pracovní zaneprázdnění

 

Kdo z vás uvažuje o tom, že by se k nám připojil, nechť pošle naprosto nezávazně email s názvem místa, kde by se chtěl přidat -  týká se hlavně restaurací Aux Petits Chandeliers a MOUFF'tôt MOUFF'tard.  Rádi bychom měli alespoň rámcově přehled o tom, pro kolik lidí se bude vařit.  V restauraci Tango dokonce otevřou kvůli nám o hodinu dříve.  Piště, prosím, na adresu: Bastaslavicek@hotmail.fr

 

 

Pátek – 8. června  

 

19:00 Léon de Bruxelles /131, bld Saint-Germain/ sraz organizátorů a tvrdého jádra účastníků/

Na boulevardu Saint-Garmain je k nalezení tato belgická restaurace, která vedle tradičních úprav mušlí nabízí další krajové speciality – například slavnou Carbonade flamande, neboli vlámskou roštěnku na černém pivu, které doporučujeme k ochutnání, neboť belgické mušle nabídne i následující den jedna ze zastávek: Académie de la Bière. Kdo chce naopak kvalitu a chuť mušlí srovnávat, má skvělou příležitost.

Tady nám Jiří vyprávěl o slavných kavárnách boulevardu Saint-Germain. Například o velmi slavné kavárně Café de Flore, kam chodili Boris Vian, Jean Cocteau či Serge Gainsbourg, nebo Les Deux Magots - U Dvou Magotů, kterou proslavili její štamgasti Jean Paul Sartre a Simone de Beauvoir. Jak už to ale se slavnými podniky bývá, ničí je jejich vlastní sláva a zájem turistů. Jiří k tomu jen lakonicky podotkl: „Domácí projdou kolem, cizinec vejde dovnitř a snob se posadí. A já se zastavím před kavárnou u Zadkinovy sochy.“

 

21:00 – České centrum /18 rue Bonaparte/

Tradiční jazzový večer v klubu Paris-Prague jazz club ve sklepních  prostorách, degustace vybraných nápojů /od tohoto zvyku neupustíme po celý víkend/, oficiální zahájení vzpomínkového víkendu, proloženého ještě krátkým spánkem.

 

24:00 - Půlnoc v Paříži podle aktuální nálady…

 

 

Sobota – 9. června  

 

10:00   sraz – fontána St. Michel

Pařížský „Meeting Point“, odpovídající pražskému „pod ocasem“ na Václavském náměstí. Nejčastější místo schůzek - Jirka Slavíček měl ještě jedno oblíbené – kavárnu Sarah Bernhardt na Châtelet, na pravém břehu, ale mnohem raději měl břeh levý.

 

10:30 Fontaine  St. Michel /11, place St. Michel/

Kavárna – welcome drink, pro abstinenty káva a croissant čili lehká francouzská snídaně. Nepřejezte se, čeká nás dlouhý labužnický výlet. Oblíbená kavárnička, kde se zpravidla začínalo. Je hned za rohem od fontány, může se sedět venku a čeká se tu, když se někdo opozdí.

 

11:30 Royal-Luxembourg /3, rue Gay Lussac/

Místo pro předkrm – rillettes. Není to paštika, ale paštice něco velmi blízkého. Prostě něžná pomazánka. Jakoby se jemným hřebenem natrhala kachna nebo husa a podle Jiřího to bylo to nejlepší, co francouzská kuchyně vymyslela. A jak ve svém tradičním duchu poznamenával: „Má to tu výhodu, že čím víc toho člověk sní, tím víc se cítí hladový.“ K rillettes patří jeden tradiční spor, který se kupodivu netýká kvality masa – jestli je něco ze šiškované kachny či husy, nebo z té, co se pásla na louce – ale jaký k tomu jíst chleba. V Paříži se k tomu jí krájený pšeničný, v jižní Francii je to taková hutná silnější bagetka a Španělé či Portugalci k tomu jedí kukuřičný chleba. Jiří to zapíjel červeným vínem Brouilly, o kterém říkal, že je jedno z nejlepších ve Francii, protože má blíž k Burgundsku, odkud k nám přivezl vinou révu Karel IV., než k vyhlášené francouzské vinné oblasti Bordeaux…

Kdo nebude mít tak brzy na rillettes apetit, nemusí se přemáhat. V následující Pivní akademii se rillettes nabízí jako tradiční předkrm…

 

13:45 společná fotografie aktuálního složení účastníků u dalšího Jirkova oblíbeného místa srazů u sochy Belfortského lva / Place Denfert Rochereau/

Kousek odtud bydlel Alfons Mucha a padesát let po něm jeho syn Jiří, spisovatel. Byly tu namalovány i první české peníze, protože Mucha starší tu vytvořil svůj návrh první československé tisícikoruny s Masarykem, odvezl ho do soutěže do Čech a zvítězil. Český lev Alfonse Muchy je tedy přímo inspirován Belfortským lvem…

 

14:00 Académie de la Bière /88, Boulevard de Port Royal/

Tady mají snad nejpříjemnější škeble v Paříži, srovnatelné jen s Bruselem. I vytahovačný Francouz musí přiznat, že belgická škeble ho předbíhá. Je to tu lidové jak prostředím, tak cenami, ale nikoliv kvalitou. Pro Jiřího Slavíčka tuto hospodu kdysi objevili studenti medicíny, kteří se zajímali nejen o české pivo, které tu mají vedle mnoha dalších v nabídce, ale i o politiku, takže k nám do Čech dováželi načerno zakázanou literaturu…

Belgičan si neumí představit mušle bez pomfritů, ale Francouz si k nim dá klidně bagetu nebo žitný chleba. Jirka ale zde – v pivní akademii - překvapivě nepíval pivo, ale obvykle objednával kýbl suchého maison, čili místního rozlévaného vína, které majitel vybírá přímo ke škeblím. Jak sám říkal: „Bez škeblí by nám možná nechutnalo, ale se škeblemi nemá chybu.“ Můžete si objednat mušle námořnické, mušle se smetanou, nebo mušle s dijonskou hořčicí, mušle na kari, na zelenině, nebo na pivě, nebo všechny postupně.

 

16:30 Turnaj v pétanque v římském amfiteátru Arènes de Lutèce / rue Monge/ vstup činžovním domem /

Vchází se sem zadarmo činžovním domem a pařížská radnice zatím nepřišla na to, jak ten vstup zpoplatnit. Investor tady kdysi získal terén, kde chtěl postavit pár nájemních domů a najednou mu dělníci nahlásili, že narazili na vykopávky. Investor všechny zapřísahal, aby to nikomu neřekli. Jeden student si to ale nedokázal nechat pro sebe, a tak to prasklo. Důsledkem bylo zdražené bydlení v okolních domech, protože se tu míň postavilo. A amfiteátr byl vyhlášen za národní kulturní památku. Dospělí tu hrávají pétanque a tak se můžeme připojit.

Nesoutěživým typům se nabízí možnost strávit čas v nedalekém Jardin des Plantes, připomínající botanickou zahradu, ve skutečnosti však označovanou za ZOO. Bezpočet laviček pod mohutnými korunami stromů nabízí možnost odpočinku či klidného listování knihou Bašta mezi žabožrouty.

V případě špatného počasí můžeme stihnout poslední hodiny výstavy Ivana Matouška Mezi obrazy v Českém centru. Výstava končí právě tento den v 18:00.

 

19:00 Le MOUFF´tot MOUFF´tard  /71, rue Mouffetard/

Ulice Mouffetard měla to štěstí, že ji baron Hausmann vynechal ze svých monumentálních demoličních plánů, a tak zůstala romantickou uličkou. Jsou v ní pověstné trhy a mnoho restaurací nejrůznějších národních vůní, skvělí prodejci sýrů, jednoduše ideální místo pro večeři na sklonku únavného dne. A v přilehlých uličkách jsou stoly, židle a samozřejmě i popelníky na chodníku. Ještě před čtyřiceti lety to byla ulice – kolej. V pokojících v horních patrech bydleli studenti a byly tu nejvýše čtyři obchody. Dnes jich tu jsou desítky a přetékají delikatesami. Koupíte tu fantastickou čokoládu značky Léon nebo Rour, má tu pobočku nejlepší francouzský zmrzlinář Bertillon, ale pokud se Bertillona přejíte, můžete zajít k vysoce kvalitní italské konkurenci opodál. Chodí sem ti, co nejsou v Paříži poprvé…

V nekrásnější ulici Latinské čtvrti, kterou měl Jiří Slavíček zvlášť v oblibě, přichází vrchol putování. Vybrali jsme pro vás tentokrát resto – bistrot Le MOUFF´tot MOUFF´tard vlastněné řeckými majiteli, ve kterém po tradičním způsobu nabízejí menu o třech chodech – předkrm, hlavní chod a dezert – vždy v šesti variantách a vy si z nich jistě nenecháte ujít burgundské šneky /předkrm/ či slavný pařížský dezert crème brûlée.

 

Závěr soboty pro vytrvalé nabízí dvě možnosti, buď jako loni lehkou tečku v nedalekém Café la Contrescarpe, nebo v jazzovém a bluesovém klubu Le Petit Journal Saint-Michel

 

Le Petit Journal Saint-Michel / 71, bld Saint-Michel/

Koncerty tu začínají ve 21:15 a místo patřilo k Jirkovým oblíbeným cílům s přáteli z Prahy, kteří vzpomínají, že do klubu se vcházelo snadno, ale ven z klubu to šlo po strmých schodech mnohem hůř, takže museli Jiřího čas od času tlačit zezadu vzhůru na noční pařížský vzduch…

 

Café  La Contrescarpe / 57, rue Lacépède/

Kdysi to bylo vysloveně studentské místo a sedávali tady rádi i bezdomovci. Dnes je to nóbl plac s bezpočtem kaváren a proti klošárdům daly městské autority vybudovat zahrádku chráněnou řetězem. A ta nedaleká, podivuhodná budova s okrouhlými balkóny patří maronitům, libanonským křesťanům s tragickým osudem. A v jedné z bočních ulic je pár kroků od náměstí k nalezení pamětní deska Ernsta Hemingwaye…

Naše Café La Contrescarpe leží na začátku rue Mouffetard, kterou Jirka Slavíček miloval, když studoval na Univerzitě Sorbonne-Censier a cestou k hlavní budově kolem Pantheonu procházel právě jedním z nejpůvabnějších náměstíček v Paříži.

 

 

Neděle - 10. června 

 

10:00 Crêperie v Lucemburské zahradě

Oficiální závěr víkendu bez tečky se odehraje v zahradě, kde si Pařížané drží v pronájmu včelí úly a vyrábějí pařížský med, nedaleko od sídla francouzského Senátu. Někteří tvrdí, že právě tady dělají nejlepší crêpes v Paříži - neboli bretaňské palačinky nasladko i naslano. Posnídat ve stínu stromů se dá ale také jen černá káva či zmrzlina…

 

11:30 Aux Petits Chandeliers /62, rue Daguerre/

Kreolská restaurace, založená v roce 1947. Jirka znal majitele a také jejich syna Albana, který spolu s Riadem vedou restauraci už dvacet let a měl své stálé místo v zahradní části. Ještě než se posadil, tak mu na stole „přistál“ tradiční „punch maison“ a nejčastěji si dával jehněčí na kari /Massalé/, které zapíjel svým oblíbeným Brouilly. Alban, jehož dcera žije ve Vídni, kdysi dostal od Jirky kalendář s popisem a adresami všech pražských pamětihodností, ale byl jenom v Plzni. Každému potvrdí, že Češi byli díky Jirkovi nejčastějšími klienty této exotické kuchyně. Uvažuje o tom, že by ho jmenoval čestným velvyslancem České republiky na ostrově La Réunion.

 

Oficiální program zde končí a následují tři tečky, za kterými se s těmi, kterým se ještě nechce končit, nabízí kniha Bašta mezi žabožrouty další impulsy k putování Paříží.

 

 

Místo konání:

Paris

Datum:

Od: 8.6.2012 19:00
Do: 10.6.2012

Organizátor:

Bastaslavicek@hotmail.fr


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala