Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

27.5.2014 20:00

Bohuslav Martinů a Vítězslava Kaprálová v Paříži

Druhý z cyklu čtyř koncertů, ke kterým pozvalo České centrum Paříž mezzosopranistku Dagmar Šaškovou a klavíristku Vendulu Urbanovou v rámci Roku české hudby. Tentokrát nabídne v Janáčkově sále program složený z děl Bohuslava Martinů, Vítězslavy Kaprálové i Francise Poulenka.

 

 

 

Druhý z cyklu čtyř koncertů, ke kterým pozvalo České centrum Paříž mezzosopranistku Dagmar Šaškovou a klavíristku Vendulu Urbanovou v rámci Roku české hudby.

 

Program:

Bohuslav Martinů (1890-1959) – Písničky na jednu stránku, Písničky na dvě stránky, Loutky (výběr), Nové slovenské písně

Vítězslava Kaprálová (1915-1940) – Jablko z klína (výběr), Vteřiny (výběr)
Francis Poulenc (1899-1963) – Banalités 

 

Janáčkův sál

Vstupné: 10 €, snížené vstupné: 6 €

 

 

Dagmar Šašková

Mezzosopranistka Dagmar Šašková pochází z Rakovníka. Vystudovala sólový zpěv (pěvecká třída Ludmily Kotnauerové), hudební výchovu a psychologii na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2002 získala 2. cenu na Pěvecké soutěži Leoše Janáčka v Brně. V letech 2003-2007 pokračovala ve studiu zpěvu na Janáčkově akademii múzických umění u Mgr. Art. Marty Beňačkové. V červnu 2008 dokončila studium barokního zpěvu v Centru barokní hudby ve Versailles. Ve školním roce 2008-2009 byla stipendistkou francouzské Nadace Nadii a Lili Boulanger, která jí umožnila pokračovat v pěveckém vzdělávání pod vedením Christine Schweitzer v repertoiru bel canta.

Jako sólistka spolupracuje se soubory Actéon, Doulce Mémoire, Il Festino, Il Seminario musicale, Le Concert Brisé, La Fenice, Les Paladins, Pygmalion, Sagittarius. Pravidelně připravuje recitály s cembalistkou a varhanicí Kateřinou Chrobokovou.

V říjnu 2008 natočila společně s Centrem barokní hudby ve Versailles a Musicou Floreou „Grands Motets“ Pierra Roberta  ve versaillské Královské kapli. Dále svoji diskografii rozšírila o Madrigaly Johana Hermanna Scheina s ansámblem Sagittarius a Kantáty pro soprán Ditricha Buxtehudeho se souborem Le Concert Brisé. V roce 2012 natočila se souborem Pygmalion Mši h-moll od Johana Sebastiana Bacha, Velikonoční oratorium Carla Heinricha Grauna s Köllner Akademie a se souborem Il Festino Italské arie za doby Ludvíka XIV. V roce 2013 nahrála opět s Centrem barokní hudby Oratorium Judith od Marca Antoina Charpentiera.

V lednu 2010 ztělesnila roli Corisandy v opeře Jeana-Baptista Lullyho Amadis v divadle Avignon v jižní Francii a Opeře Massy u Paříže pod taktovkou Oliviera Schneebeliho. Se souborem Collegium 1704 v březnu 2010 ztvárnila roli Magdalény v Caldarově oratoriu Maddalena ai piedi di Cristo a účinkovala v h-moll mši J. S. Bacha na francouzském festivalu La Chaise Dieu (Soprán II solo). V roce 2010 se ve spolupráci s Musicou Floreou představila v roli Apolla v Händelově opeře Terpsicore v zámeckém divadle Mnichova Hradiště a v Zámeckém divadle v Českém Krumlově.

Se souborem Les Paladins jsme ji mohli vidět v opeře L'Egisto od autorské dvojice Mazzichi/Marazzoli a ztvárnila roli Melanto v Návratu Odyssea od Claudia Monteverdiho. V září letošního roku ztvárnila roli Ninfy v Monteverdiho Orfeovi v New Delhi v Indii pod vedením Françoise Lasserre, soubor Akademia. Se souborem La Fenice připravuje titulní roli v Dido a Eneas od Henryho Purcella.

 

 

Vendula Urbanová

Vendula Urbanová studovala na Konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži pod vedením Jany Špaňhelové a Karla Košárka. Ve studiu pokračovala na Brněnské JAMU ve třídě Jaroslava Smýkala. Od roku 2007 studuje na Hudební konzervatoři Marcel Dupré v Meudonu ve třídách Jeana-Pascala Meyera (klavír), Florence Bellonové a François Veilhana (komorní hudba).

Během studií se Vendula Urbanová zúčastnila několika národních i mezinárodních soutěží (Smetanova soutěž v Hradci Králové, Mezinárodní soutěž L. Janáčka a B. Martinů v Brně, AD HONOREM Mozart v Praze, Mezinárodní soutěž komorní hudby v Uelzenu v Německu...) a různých masterclass (Brno, Lucemburk).

Velmi záhy se začala věnovat také komorní hudbě a je častým hostem různých hudebních formací. Úzce spolupracuje s vícero dětskými sbory, se kterými získala několik mezinárodních cen (Velká cena Petra Velikého – Petrohrad, Rusko, 1. cena Cum Laudem – Neerpelt, Belgie, 1. Cena Petra Ebena – Praha…).

Vendula Urbanová věnuje velkou pozornost francouzskému repertoáru, především hudbě Francise Poulenca. Její vášeň pro Poulencovu hudbu a pro komorní hudbu všeobecně jí ponoukala k tomu, aby se usadila ve Francii. Je členkou pařížské Asociace přátel Francise Poulenca.

 

Rok české hudby

Pod záštitou mezzosopranistky Magdalena Kožené a dirigenta Sira Simona Rattla
Čestný president: Jiří Bělohlávek, CBE - šéfdirigent České filharmonie
Politická záštita: Miloš Zeman, prezident České republiky

Hudba je reprezentativní součástí české kulturní identity. Jména Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Jan Dismas Zelenka a další, jsou spolehlivými markanty, které lidé rozpoznávají ve světě jako „české“.

Výročí všech výše jmenovaných a řady dalších spadají do let zakončených čtyřkou a z tohoto důvodu jsou chápány tradičně a spontánně jako Roky české hudby nejen u nás, ale i v zahraničí. V r. 1924 bylo poprvé slaveno smetanovské výročí, po válce došlo k rozšíření koncepce na českou hudbu jako takovou. Česká republika disponuje také kvalitní nabídkou jazzu a folklorních tradic, které získávají stále výraznější mezinárodní ohlas.

Roky české hudby se tedy nesoustřeďují pouze na tvorbu výročních autorů, na jeden druh či hudební žánr, ale na podporu a reflexi české hudby jako takové.

Hudba je pro Českou republiku výhodnou investicí, značkou: u kterého jiného produktu dochází k tomu, aby producent/investor plně financoval a propagoval produkt s českou značkou či logem jako je tomu u českého umění, zvláště hudby (v r. 2004 bylo v zahraničí realizována třetina z celkového počtu cca 1800 akcí, z toho z 90% pouze s finančním krytím zahraničními pořadateli)? Kde jinde, než v umění ještě můžeme smysluplně hovořit o tom, že je „české“?

Rok české hudby 2014 je programem podpořeným Ministerstvem kultury ČR ve spolupráci s resorty školství, zahraničí a místního rozvoje. Chce využít nejen spontánního zvýšení zájmu v zahraničí o českou kulturu, ale podpořit finančně, organizačně a propagačně také domácí prostředí. Využít synergií regionálních, časových i tematických, abychom zvýšili efekt a kvalitu toho, co máme a umíme. Důraz je kladen na práci s dětmi, s mládeží, na vyhledávání nástrojů pro oslovení publika, oživení různých tradičních i netradičních lokalit a prostor, spolupráci s médii, propojování lidí a projektů, vícezdrojové financování.

www.rokceskehudby.cz

 

Místo konání:

18 rue Bonaparte
75006 Paříž
Francie

Datum:

27.5.2014 20:00

Organizátor:

České centrum


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala